Noční kotě

V sobotu mi volal pán z Brandýsa nad Labem. V garážích činžovního domu, kde bydlí, se již týden pohybuje kotě. Pán se ptal všech lidí v domě a kotě nikomu nepatří. Když pán otevřel vrata garáží, kotě nechtělo ven a schovalo se. Pán volal do všech útulků v širokém okolí. Všude prý mají plno a kotě nemůže nikdo vzít. Dobříš není až tak moc blízko u Brandýsa nad Labem, ale pán byl již bezradný, tak zavolal k nám. Kotě potřebovalo pomoci, o tom nebylo pochyb. Řekla jsem mu, že není v mých silách kotě odchytit, ale když ho odchytí, vezmu jej k nám. Kotě odchytila včera v noci kolegyně z jiného spolku a kotě mi přivezla. V noci kotě trochu syčelo, hladově zhltlo dvě kapsičky a pak žalostně mňoukalo. Přes noc ale ztichlo, usnulo. Dnes ráno byl v záchůdku tuhý bobeček. Kotě zhltlo další dvě kapsičky. Mňoukalo. Zkusila jsem ho pohladit. Nechalo se. Vytáhla jsem ho z karanténní klece. Je to kluk, zhruba 7 měsíční, loňské kotě. Vzala jsem si ho na klín. A kotě začalo příst. Je mi záhadou, jak se přítulný kocourek dostal do garáží činžovního domu, kde nikomu nepatřil. Nechtěl z garáží odejít asi právě proto, že to venku neznal. Dala jsem mu jméno Jareček. Včera měl svátek Jaroslav. Dana

28. 4. 2026