Jak se daří Pavlínce
S Pavlínkou jezdíme každý den k paní doktorce na veterinu. Dostává injekčně silná antibiotika, léky proti bolesti a protizánětlivé léky. Krmena je veterinární stravou urinary a jsem moc ráda, že jí chutná, je hodně vyhublá a potřebuje nabrat sílu.
S Pavlínkou nás čeká ještě kus cesty k uzdravení a také k socializaci. Nevím, kde Pavlínka dosud žila a ani proč se ocitla na ulici a nikdo ji nehledal. Je to krásné zvíře, kterému jistě koluje v žilách krev ušlechtilých předků. Pravdu se asi nikdy nedozvím, mohu se jen domnívat, že sloužila jako stroj na koťata, v lepším případě byla jen luxusní dekorací a když onemocněla, někdo se jí zbavil. Pavlínka nezná zvuky běžné domácnosti, vyděsil ji i zvuk televize. Ráda by se mazlila, ale vůbec neví, co může od mé ruky očekávat. Neví jak si hrát, ani kozlíková nebo šantová myšička ji nezajímá. Většinu dne je v pelíšku ve válci a opouští ho jen když jde na záchůdek, nebo jíst a pít, jako by se bála opustit bezpečné místo.
Myslím, že až se uzdraví, tohle vše napravíme, ale budeme na to potřebovat hodně času.
Jana
10.4.2025